Rozpočet EU 2021 - 2027 a plán obnovy po koronaviru

Na červencové schůzi Senátu hrála nebývale velkou roli evropská agenda. V posledních dnech jsme sledovali dramatický a vývoj jednání o rozpočtu EU a to zejména z toho důvodu, že tentokrát rozpočet do jisté míry určuje, jak se budou členské země vyrovnávat s dopady koronavirové krize. Jedná se o velmi složitou problematiku, kterou není radno zjednodušovat, přesto se ji ve zkratce pokusím nastínit.

Grafické znázornění zpracováno Státní tajemnicí pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR

Vzhledem k pandemické koronavirové krizi a jejím nevyhnutelným ekonomickým dopadům do následujících let se dlouhodobý evropský rozpočet na roky 2021 - 2027 musel pozměnit tak, aby reflektoval potřeby jednotlivých států. Se snahou minimalizovat socioekonomické dopady přišla Evropská komise v květnu tohoto roku s plánem obnovy pro Evropu. Vedle Revidovaného víceletého finančního rámce 2021-2027 (ve výši 1 074,3 miliardy EUR) byl schválen i tzv. Nástroj na podporu oživení  (Next Generation EU) v celkové výši 750 mld. EUR, kdy dvě třetiny budou nabídnuty ve formě „grantů“, třetina pak ve formě bezúročných půjček. Vedle těchto peněz již v současné době fungují prostředky ve výši 540 mld. EUR v rámci záchranných opatření (SURE, ESM, EIB Garanční fond). Díky tomu se rýsuje šance, jak díky finančním injekcím proměnit jednu z nejsilnějších ekonomik světa taky na ekonomiku nejmodernější a jak jednotlivým státům pomoct s letitými problémy.

Vyjednávání o dlouhodobém evropském rozpočtu není záležitostí několika týdnů, či měsíců. Jedná se o zdlouhavý proces, který je velice náročný jak z časového, tak obsahového hlediska, nevzniká rozhodnutím jedné evropské instituce, ale jedná se o spolupráci Evropské komise, Rady i Evropského parlamentu. Politické pokyny ohledně hlavních rysů dlouhodobého rozpočtu však poskytují vedoucí představitelé EU v rámci Evropské rady. Před posledním mimořádným jednáním Evropské rady se návrhem nařízení o revidovaném VFR a nástroji obnovy zabýval náš Výbor pro záležitosti EU vládu ČR, který přijal mnou navržené usnesení, ve kterém např. podpořil úsilí Vlády ČR ve vyjednávání o vyváženější konstrukci alokačních klíčů, v tom smyslu, aby lépe korespondovala s hlavními cíli intervencí. Spolu s vládou jsme kritizovali např. alokační klíč 70 % prostředků z iniciativy REACT-EU je založen na třech kritériích - počet obyvatel, nezaměstnanost v letech 2015 - 2019  a hodnota HDP per capita. Za problematické jsme považovali zahrnutí údajů nezaměstnanosti před pandemií a apelovali jsme nahrazení ukazatele hrubého domácího produktu ukazatelem hrubého národního důchodu na obyvatele, který nezahrnuje zisky vyprodukované zahraničními rezidenty.  

Vládní delegace, vedená premiérem Babišem, jela na Evropskou radu s vidinou vyjednání lepší pozice České republiky, coby příjemce peněz z jednotlivých iniciativ NGEU. Vláda nejenže nakonec ustupovala z většiny svých vlastních pozic, ale navíc pro Česko vyjednala méně peněz, než kolik mohlo dostat podle výchozího návrhu Evropské komise. "Úspěšné" navýšení prostředků na kohezní politiku s sebou nese obětování výrazné části Fondu pro spravedlivou transformaci, což jsou prostředky, které mají sloužit např. pro dekarbonizaci průmyslu. Tento fond byl velmi výhodný pro ČR z hlediska alokačního klíče a i důležitý, protože prostředky z tohoto fondu mohly putovat do Moravskoslezského, Ústeckého či Karlovarského kraje. Celková ztráta pro ČR by se měla vyšplhat až na cca 2 mld. EUR.

Oceňuji, že Andrej Babiš dohodu nevetoval. Ale opravdu není důvod jásat nad tím, že jediné, co skutečně úspěšně vyjednal, je zrušení zastropování zemědělských dotací. A abych byl upřímný, z některých jeho vyjednávacích "neúspěchů" mám naopak radost, například z toho, že priority v oblasti ochrany klimatu byly v rozpočtu proti přání premiéra posíleny.

Zdroje: Hrdinková, Milena. Seminář Parlamentu ČR, 15. července 2020, Víceletý finanční rámec EU 2021 - 2027. Úřad vlády ČR.